Užívání větších dávek hypnotik vede k otravě

Díky lékům na spaní se mnozí z nás vymaní z reality nejvšednějších starostí a rázem se ocitají v jiném světě, kde čas tu není podstatný a vše se tu odehrává ve fantazijní rovině. Hypnotika jsou nejideálnější prostředek, který nás co možná v nejkratším čase odnese daleko mimo realitu. Jde o léčiva vyvolávající tlumivé účinky v rámci centrální nervové soustavy. Právě tyto medikamenty mají svoji historii.

První hypnotikum mělo rostlinou podobu. Šlo o drogu, jež se využívala jako podpůrná forma proti nespavosti. Většinou se jednalo o opium. V nejedné domácnosti tak bylo možné nalézt opiátovou tinkturu, která sloužila k léčbě kromě poruchy spánku, také na nejrůznější neduhy. Tato varianta léku se těšila velké oblibě, dokud se na trhu neobjevila syntetická verze hypnotik. Na tu si lidé museli počkat zhruba až do konce devatenáctého století. Jednalo se o první uměle vytvořený organický prostředek, jenž vzešel z chemického bádání. Chloralhydrát navozoval velmi rychle po požití nucený spánek. Následně se však ukázalo, že tato látka měla vedlejší účinky na nejdůležitější orgán. Zkrátka stála za poškozením jater. Z tohoto důvodu se od tohoto velice rychle upustilo.

Lékaři svým pacientům začali předepisovat jiné léky. Tím byly barbituráty. Ty však ve vyšších dávkách spouštěly procesy oběhového a dechového selhání. I když si člověk vzal pravidelně nižší dávku barbiturátů, postupně si na ně vypěstoval závislost. Dá se dokonce mluvit o nebezpečné formě drogové závislosti. Ta mohla přerůst až vážným otravám, v krajních případech i k navození smrti. Proto vědci z chemických laboratoří se ponořili do výzkumu, z něhož po nějaké době vzešel nový lék na spaní.

Tento preparát se nazýval benzodiazepiny a záhy se stal nejčastěji předepisovaným lékem. Jednalo se o typ s rychlejším působením. Tento prostředek se vyznačoval prodlouženou dobou spánku. Pokud si jej člověk vzal, mohl se spolehnout na to, že se v noci moc budit nebude.

Další skupinou léků na spaní jsou hypnotika Z generace. Jedná se o nebenzodiazepinové látky. Tento druh medikamentu byl jednu dobu považován za ideální hypnotikum. Nicméně čas ukázal, že tomu tak není. V případě že člověk užíval toto hypnotikum delší dobu, existovalo riziko jisté formy závislosti. Navíc v určité míře se u člověka mohla projevit obtíž v podobě poruchy dechového centra.

Poslední prostředkem navozující spánek je pak hypnotikum čtvrté generace. To funguje v zásadě na bázi melaninu. Tento druh hypnotik ve většině případů nemá tlumivé účinky. Často během dne se po něm necítí člověk ospalý.

V minulosti lékaři předepisovali svým pacientům i jiné látky, mezi něž se tradičně řadí piperidindiony. Jedná se o starší verze hypnotik. Ty mají převážně sedativní účinky. Pokud někdo užil tohoto léčiva víc, než bylo zdrávo, pak se u takového člověka objevily narkotické projevy. Při extrémních dávkách se jedinec potýkal s předávkováním. V řadě případů docházelo k tomu, že předávkovaný člověk upadl do stavu bezvědomí, ze kterého se už neprobudil. Předávkování tímto lékem způsobilo náhlou dechovou tíseň, eventuálně kolaps kardiovaskulárního systému.

Světové vědecké studie 

Ve světě se uskutečnilo několik studií na odborné úrovni, ze kterých vyplynulo, že hypnotika jsou hlavním rizikovým faktorem neočekávaného úmrtí. Tento jev se zněkolikanásobuje u pacientů, již užívají přes sto dávek ročně. S tímto problémem se mohou potýkat i ostatní skupiny lidí, jenž tyto léky konzumují v menším měřítku.

Zde je na místě podotknout, že uživatelé hypnotik sahají po univerzálních lécích s obsahem kupříkladu temazepamu či zolpidemu. U notorických uživatelů užívající velké množství hypnotik bylo zjištěno nádorové onemocnění.

Zatím se vědeckým týmům nepodařilo přijít na konkrétní příčinu zvýšené úmrtnosti u jedinců holdující těmto léčivům. Nicméně z dosavadních poznatků lze pohlížet na užívání hypnotik jako na velký problém, který zejména souvisí s vyšší úmrtností.

Na co je nutné s těmito léky ještě upozornit tak na řadu nebezpečných účinků. Někteří se díky těmto lékům přiblíží k depresivním stavům. Ty mohou vyústit až k sebevražedným pokusům. Tito lidé se mohou potýkat se syndromem spánkové apnoe, jenž při jistých okolností může vést až ke kardiovaskulárním problémům.

Hypnotika u některých jedinců mohou rozvinout abnormální projevy při spaní, jako je somnambulismus. Jde o stav poruchy vědomí, jenž se projevuje většinou zhruba v první třetině spánku. Takový člověk může nejenom procházet po obytném prostoru, ale i se pustit do nějaké aktivity. Obvyklou činností je i přejídání. Na první pohled má tento člověk strnulejší výraz v obličeji. Nedá se jenom tak lehce vzbudit. Když už je vzhůru, nic si z noci nepamatuje.

Horliví konzumenti hypnotik si mnohem častěji stěžují na problémy s onemocněním jícnu. Dále je trápí peptické vředy. U této skupiny pacientů se více lékaři setkávají s diagnózou rakoviny tlustého střeva nebo plic.

Účinkování hypnotik

Léky na spaní, jak již bylo naznačeno dříve, působí cíleně na receptory neuronů. Na těchto místech dochází k výměně informací. Ty jsou právě založeny na chemickém procesu. Zde se vyskytuje nízkomolekulární chemická látka, jež dokáže perfektně zklidnit mysl. Tím je gama-aminomáselná kyselina. Ovšem podoba spánku vyvolaná hypnotiky nelze ztotožňovat s klasickým a přirozeným spánkem. Člověk po něm nepociťuje patřičné osvěžení. Je to z toho důvodu, že při spánku navozeném chemickým způsobem neprobíhají všechny spánkové pochody. Člověk se tu musí obejít bez hlubokého tělesného spánku. Při něm právě dochází k poklesu krevního tlaku a k mnoha dalším pochodům. V rámci spánkového stavu lze poukázat na absenci hlubšího mozkového spánku.

Jednotlivé lékové přípravky mají různý vliv na vývoj spánku. Dejme tomu medikamenty první a druhé kategorie se vyznačují delším spánkovým efektem. Součástí je i stádium takzvané non-REM. Lze tento stav přirovnat k lehčí formě spánku. Zato třetí generace modernější hypnotik se nejvíce přiblížily přirozenému spánkovému režimu.

Hypnotika návykové látky

Hypnotika jsou krátkodobě účinkující farmaceutické prostředky, na které je schopen lidský mozek reagovat velmi rychle. Pokud se několik dní užívá stejná dávka tohoto léku, pak po pár dnech již identické množství hypnotika nepůsobí v těle dostačujícím účinkem.

Polykání léků tohoto charakteru se časem stává banalita, bez které si mnozí nedokážou život představit. V případě že je užívání hypnotik nějakým způsobem narušeno, je pak pro tuto skupinu lidí nepředstavitelně náročné usnout.

Vedlejší účinky hypnotik

Jestliže si jedinec vezme určitý druh léku na spaní, pak může na druhý den po probuzení pociťovat kupříkladu únavu. Některé hypnotika mají na svědomí útlum organismu. Vzácností není ani výrazně omezená pozornost. Někteří mají problém s reakční dobou. Což je jeden z faktorů, který se podepisuje na celkové odezvě. V tomto případě je reakční čas prodloužen.

Jisté vysoce působící látky s hypnotickým účinkem dokážou po negativní stránce ovlivňovat paměť. Někteří lidé si po těchto lécích nevybavují, co vlastně dělali před několika minutami. Při delším užívání může nastat situace, kdy dochází k poruše paměti. To se obecně projevuje mezerou ve vzpomínkách. Tento jev se dá zvrátit, pokud jedinec přestane užívat psychofarmaka.

Pokud se někdo rozhodne skoncovat s hypnotiky, měl by se připravit na řadu vedlejších účinků. Kromě déle trvajícího usínání se bude muset poprat s opakovaným buzením v noci či nočními můrami.

Nebát se konzultace s odborníkem

Pokud někoho trápí nespavost, měl by se obrátit na svého lékaře. Právě ten mu předepíše nejvhodnější hypnotika. Ale pozor s těmito léky by se mělo zacházet opatrně. Léčebná kúra by měla probíhat maximálně čtyři týdny. O následném vysazení hypnotik je potřeba si promluvit s doktorem.

Způsob jak usnout bez prášku na spaní

Naše babičky nedaly dopustit na osvědčené rady. Tím jsou čaje z bylinek. Častokrát používaly levanduli či meduňku. V jejich zapomenutých receptech se lze dočíst o jiných druzích bylinek, jež jsou skvěle na nespavost.

Mnohdy si tyto ženy vyráběly různé tinktury, které užívaly po kapkách před spaním. Obvyklá pro ně mohla být i koupel při nespavosti. Do ní se namočily vždycky před spaním na několik minut.

Některé si celý život vystačily se studeným obkladem. Jiné zase nedaly dopustit na sklenici horkého mléka se lžičkou medu. Mezi našimi babičkami existují také ty, které raděj preferují vychlazené pivo před spaním.

V současné době mnoho odborníků doporučuje spoustu jiných typů jak rychle usnout bez hypnotik. Jedním ze způsobů dobrého spaní je vyvarování se umělých sladidel, ostřejšímu koření, mastných a smažených pokrmů. Ty by se neměly do těla dostat několik hodin před spánkem. Alkohol, kofein a kouření nejsou v tomto případě na místě.

Když cvičit tak v jinou hodinu. Večerní hodiny jsou k tomu nevhodné. Někomu může pomoci, když si smlsne na uspávací potravině. Jiní mohou sníst kupříkladu zklidňující odvar či čaj z chmele. Tolerována je sklenička vychlazeného bílého vína nebo novodobější koktejl z banánů.

Hádky a řešení problémů není nic pro navození správného kvalitního spánku. V místnosti, kde lidé spí, by mělo zmizet vše, co rušivě svítí. Před tím než člověk ulehne ke spánku, měl by si důkladně vyvětrat. To byla jenom krátká ukázka tipů pro výtečné spaní.